Dřevo, sukno a olej: jak pečujeme o stoly
Stoly v sále nesou pokaždé stejnou váhu žetonů a karet, a přesto potřebují péči jako nábytek v obývacím pokoji. Zapisuji, kdo se o ně stará a jak.
Čtyři nohy a jedno sukno
Každý stůl v sále má dřevěné nohy a dubový okraj, jehož jemný vosk si pamatuje ruce krupiérů. Sukno, natažené přes desku, je jen horní vrstva; pod ním leží plst, která tlumí zvuk karet. Kamil Ježek říká, že stůl je jako sál v malém: když se jedna vrstva zanedbá, ostatní to prozradí.
Péče začíná v pondělí, kdy je dům zavřený. Kamil přijde dopoledne, prohlédne všech čtyři stoly a zapíše do sešitu, co našel. Pak vezme měkký hadřík s kapkou včelího vosku a okraje stolů přeleští. Zabere mu to hodinu, ale hrany pak celý týden svítí.
Jak to Kamil dělá
Vosk na okrajích
Vosk nanáší malým kouskem látky a pohybuje se po směru dřeva. Přebytek stírá suchým hadříkem a kontroluje dlaní, zda nezůstala lepivá vrstva. Říká, že dobře ošetřený okraj se nemá leskle tvářit, jen příjemně hladit.
Sukno nechává dýchat
Sukno se nečistí vlhkem, ale kartáčem. Kamil ho přejíždí od krupiéra ke hráčům a při tom hlídá, aby se nevytvořily pruhy. Skvrnu nikdy neutírá; přitiskne papírový kapesník, počká a teprve po uschnutí přejde kartáčem.
Kdy se vymění
Sukno se mění zhruba jednou za pět let, vždy na jednom stole. Nový odstín vybírá Hana tak, aby se sál nezměnil; staré kusy schováváme do skříně u vchodu. Martina z nich střihne kousky na leštění skel a nic se neztratí.
Kdo se o péči chce dozvědět víc, ať se zeptá Kamila. Rád ukáže, jak se drží kartáč, a nenaléhá, abyste to zkusili. Ukázka trvá pět minut a stačí, abyste při příštím večeru zacházeli se stolem pozorněji.
Co hosté nevidí
Hosté nevidí, že pod suknem leží plstěná podložka, kterou Kamil jednou ročně vyndává a čistí. Nevidí ani malý šroub u nohy, který se občas musí dotáhnout, aby se stůl nehoupal. Dobře ošetřeného stolu si nikdo nevšimne, a právě to je znamením dobré práce.
Nástroje na polici
Nástroje mají v chodbě vlastní polici: dva hadříky, kartáč, kousek vosku a malý šroubovák. Nikdo je nepoužívá k ničemu jinému a nikdo je neodnáší. Kamil říká, že dobrý nástroj se pozná podle toho, že se vrací na své místo.